Archivováno NK ČR

Macht z Löwenmachtu

Matyáš Maxmilián Macht pocházel z poddanské rodiny z Pňovan. Byl synem Hanse a Heleny Machtových a výhost od Ludmily z Říčan, rozené Chlumčanské z Přestavlk a Chlumčan, obdržel v únoru 1648. Ještě jako poddaný studoval od roku 1641 na pražské univerzitě filozofii, v květnu 1643 se stal bakalářem a v srpnu 1644 magistrem. Od roku 1644 byl posluchačem práv. Při českých korunovacích krále Ferdinanda IV. a Eleonory Gonzaga, manželky císaře Ferdinanda III., roku 1646 zastával úřad štolmistra. V době obléhání Prahy roku 1648 byl členem studentské legie a v bojích se osvědčil. Po uzavření míru získal hodnost doktora práv (1651) a usadil se na Starém Městě pražském, kde v dubnu 1652 získal městské právo a později se stal zdejším radním. V letech 1656–1678 zastával úřad staroměstského kancléře, od roku 1678 až do své smrti byl primátorem. Byl též zemským advokátem, v letech 1678–79 jedním ze čtyř zemských berníků. Roku 1669 jej císař Leopold I. povýšil do nového rytířského stavu Království českého s predikátem z Löwenmachtu (von Löwenmacht) a udělil mu erb:

V červeném štítě kosmo položené zlaté kopí obtočené stříbrnou vavřínovou ratolestí mezi dvěma zlatými prsteny se zašpičatělým diamantem. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou křídla, jejichž ramena jsou modrá a letky červené a mezi nimi zlatý zlatě korunovaný dvojocasý lev držící v pravé tlapě šikmo položený zlatý sloup a levou se opírající o pravé křídlo. Matyáš Maxmilián Macht z Löwenmachtu zemřel za morové epidemie roku 1680.

Z jeho synů byl nejznámější Jan Adam (†1689), doktor práv, prokurátor a od roku 1684 rada nad apelacemi. Dalším potomkem Matyáše Maxmiliána byl Matěj Vojtěch, magistr filozofie, vyšehradský kanovník, farář u sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském a prelát Království českého. Dalšími členy rodu byli Matyáš, majitel statků Čelina a Cholín u Dobříše, v letech 1709–12 byl přísedícím purkrabského soudu a v letech 1720–29 zastával úřad hejtmana Rakovnického kraje, a v letech 1733–35 byl přísedícím zemského soudu. Jeho bratrem byl Jan Antonín, od 20. let do poloviny 18. století rada soudu nejvyššího purkrabství, který po Matyášově smrti získal jeho statky. Starší syn Jana Antonína, Jan, vlastnil statek Sejcká Lhota na Příbramsku a měl tři syny – Jana, Antonína a Norberta. Mladším synem Jana Antonína byl Matyáš, zdědil statek Čelinu. Jeho syn Jan Karel, připomínaný ještě na počátku 19. století, byl pravděpodobně posledním členem rodu.

ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
MAŠEK, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, díl I. Praha: Argo 2008.

NáhledPřílohaVelikost
Macht.jpgMacht.jpg158.5 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře