Archivováno NK ČR

Kraus

U počátku vzestupu rodu stál Alfred Kraus (1824-1909). Pocházel ze židovské rodiny z východočeských Pardubic a krátce po ukončení studia práv konvertoval ke katolictví. Roku 1850 vstoupil do státních služeb jako auditorní praktikant u nejvyššího soudu a rychle postupoval v hodnostech. Působil u soudů v severní Itálii, zejména v Mantově. Zde jako vyšetřující soudce vedl procesy s velezrádci, z nichž řada skončila na popravišti. Později byl převelen k četnictvu a roku 1856 získal řád Železné koruny III. třídy, na jehož základě o dva roky později požádal o rytířský titul. Ten spolu s titulem rytíř (Ritter von) získal listinou z 8. prosince 1858, kterou mu byl zároveň udělen i erb:
 
V modrém štítě zlaté kosmé břevno provázené nahoře tetřevem přirozené barvy sedícím na pravé ze dvou větví pařezu vyrůstajícího ze zeleného pahorku ve spodní části pole, dole liška přirozené barvy. Na štítě se vidí dvě korunované turnajské přílby s modro-zlatými přikrývadly. Na pravé jsou dvě zavřená křídla, přední modré se zlatým šikmým břevnem, zadní zlaté, na levé stojí přirozený tetřev.
 
Roku 1866 se jako podplukovník tzv. severní armády c. k. vojska účastnil prusko-rakouské války. Většina jeho vojenského působení byla ale spjata se soudnictvím a kancelářskou prací. Působil např. v úřadu císařova generálního pobočníka a dosáhl funkce přednosty. Roku 1880 byl povýšen na polního podmaršálka a o rok později byl jmenován předsedou nejvyššího vojenského soudu. V dubnu 1881 mu císař udělil řád Železné koruny II. třídy, na jehož základě byl 14. června téhož roku povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem svobodný pán (Freiherr von).
 
Stávající erb zůstal zachován, jen na horní straně štítu přibyla koruna svobodných pánů.
 
Baron Kraus se těšil velké důvěře císaře Františka Josefa, který jej po tzv. chuchelských bouřích roku 1881 a vzrůstu napětí v Čechách jmenoval místo propuštěného barona Webera správcem českého místodržitelství a o rok později přímo místodržitelem. Úřad vykonával do roku 1889, kdy jej nahradil František hrabě Thun. Přestože se mu podařilo částečně utlumit česko-německé napětí, nebylo jeho funkční období dobovým tiskem hodnoceno nijak kladně. Negativně byla vnímána zejména jeho nerozhodnost a rozpuštění populárního studentského Akademického čtenářského spolku.
 
Alfredův starší bratr Josef (1810-1892) rozhodl pro kariéru v poštovnictví. Dosáhl úřadu c. k. poštmistra a za své zásluhy byl nejvyšší rozhodnutím z 10. ledna 1875 bez taxy povýšen do šlechtického stavu. Listinou z 10. března 1875 získal čestný titul šlechtic (Edler von) a erb, který se od bratrova zásadně odlišoval.
 
Zlato-modře polcený štít. V pravé polovině vyrůstá z dělící čáry černá orlice s červeným jazykem, vlevo je zlaté břevno provázené třemi (2:1) zlatými snopy. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a modro-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě zavřená křídla, přední černé se zlatým snopem, zadní zlaté.
 
Josef později podnikal jako cukrovarník a stal se také starostou města Pardubic. Za své zásluhy byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa a rytířským křížem toskánského řádu sv. Josefa.
 
Protože se Alfred Kraus nikdy neoženil, požádal krátce po svém povýšení do stavu svobodných pánů roku 1881 o přenesení titulu na svého staršího bratra Josefa šlechtice Krause. František Josef, u kterého byl Alfred dobře zapsán, prosbě vyhověl nejvyšším rozhodnutím z 25. července 1881. Listinou z 10. srpna téhož roku byl na Josefa a jeho potomky přenesen i Alfredův erb. Původní šlechtický znak přestali používat.
 
Josef svobodný pán Kraus měl devět dětí, dvě dcery a sedm synů. Pozoruhodnou osobností byl Otto (1845-1914), doktor práv, který svůj majetek odkázal českým dobročinným spolkům. Potomky měli jen Viktor (1849-1923 a Rudolf (1859-1936). Viktor byl c. k. generálem jezdectva. Měl dvě dcery a syna, kterým také tato starší linie vymřela.
 
Rudolf dosáhl hodnosti ministerského rady. Měl tři syny, Otakara (1890-1964), Rudolfa (1891-1946), prodejního ředitele Ringhofferových závodů, a Ericha (1894-1900). Otakar dosáhl hodnosti doktora práv a působil jako náměstek generálního sekretáře Obchodní a živnostenské komory. Jeho syn Ing. Vladimír (*1923) je magistrálním rytířem řádu Maltézských rytířů. Jeho potomci dnes žijí v Praze.
 
 
Mašek, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, díl I., A-M, Praha 2008.
Županič, Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006.

NáhledPřílohaVelikost
šlechtic Kraus (1875)šlechtic Kraus (1875)154.99 KB
sv. pán Kraus (1881)sv. pán Kraus (1881)187.67 KB
 #

Podle fotografie originálu nobilitační listiny není v erbu bažant, ale tetřev.

 

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře