Archivováno NK ČR

Košín z Fraydenfeldu

Lorenc Košín pocházel z jihomoravské Želetavy. Snad na počátku 40. let 17. století se usadil na Novém Městě pražském obecním starším, kde ve čtvrti sv. Štěpána roku 1642 koupil za 940 kop míšeňských dům č.p. 771 U Čáslavských a o čtyři roky později zdědil dům č.p. 777, jenž ale roku 1650 za 1300 zl. prodal. Pravděpodobně od roku 1643 zastával úřad rady ;nad počty při účetní kanceláři na Pražském hradě. Po obsazení Malé Strany Švédy roku 1648 vyslal do městských oddílů dva mušketýry, které sám platil, a později, když byla z císařských služebníků a předních novoměstských měšťanů zřízena svobodná setnina, zapojil se i sám jako přední desátník téže kompanie do bojů. Dne 17. července 1649 byl povýšen do českého vladyckého stavu s predikátem z Fraydenfeldu a byl mu udělen erb:
 
Modro-červeně polcený štít. Vpravo stojí do středu obrácený, zlatý korunovaný dvojocasý lev. Vlevo se vidí do středu hledící oděnec se zlato-černým chocholem na přílbě, který drží v pravé ruce meč a levou se podpírá o štít sahající od paty pole až nad koleno oděnce. Štít je zlatý s černou orlicí se zelenou palmovou ratolestí v zobáku. Na štítě stojí korunovaná kolčí přílba s černo-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je černá orlice se skloněnou hlavou držící v zobáku zelenou palmovou ratolest.
 
Další historie rodu je nepřehledná. Jedním z Lorencových synů byl Václav, opat sázavského kláštera řádu benediktinů, jeho sourozenci však nejsou známi. Lorencovým vnukem byl Leopold, jenž se v mládí jako dobrovolník zapojil do bojů proti Františku II. Rákoczimu a později, roku 1741, po francouzské a bavorské okupaci Čech, zachoval věrnost Marii Terezii a usiloval o co největší oslabení nepřátelských sil. Leopoldův syn Václav Koschin z Freydenfeldu zastával od roku 1757 úřad královského českého zemského válečného komisaře a od 1. prosince 1759 byl císařským říšským polním válečným komisařem. V těchto funkcích se mimořádně osvědčil, roku 1757 se spolu s oddíly podmaršálka Hadika účastnil obsazení Berlína, později jako člen zásobovacích a kontribučních komisí působil v Hesensku a Frísku a svým obratným jednáním získal pro císařskou pokladnu během let 1759–1761 přes jeden milion zlatých. Na jeho žádost mu dne 24. června 1764 císař František I. rozšířil platnost šlechtického stavu na Svatou říši římskou a potvrdil mu predikát. Zároveň došlo částečné změně erbu:
 
Modro-červeně polcený štít. Vpravo stojí do středu obrácený, zlatý korunovaný dvojocasý lev. Vlevo se vidí do středu hledící oděnec se zlatým a černým perem na přílbě, který drží v pravé ruce meč se zlatým jilcem a záštitou a v levé zlatý štít s černou orlicí a o levou nohu má opřenu železnou kotvu s příčným břevnem. Na štítě stojí korunovaná turnajká přílba s modro-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je černá vzlétající orlice se zelenou palmovou ratolestí v zobáku.
 
Příslušníci tohoto rodu žili v Čechách a na Moravě zřejmě ještě v 20. století.  V prosinci 1874 požádal Josef Koschin (1812-1884), prezident pražské obchodní komory a rytíř řádu Železné koruny III. třídy, který mu byl udělen nejvyšším listem ze dne 19. října 1874 jako uznání dlouholetého a vynikající pracovní činnosti, o udělení rytířského stavu s predikátem Freudenfeld. Odvolával se přitom na původ od Veitha Koschina, jemuž tento přídomek udělil 19. listopadu 1688 palatin Jan Jáchym hrabě Slavata. Podle c. k. ministerstva vnitra svůj ale svůj původ  jednoznačně neprokázal (není vyloučeno, že autorem genealogické expertizy byl Christian Brückner, později posmrtně vyšetřovaný v tzv. renobilitačních procesech pražských za falšování materiálů) a Josef Koschin proto následně souhlasil s přídomkem Freudenhof. Ten mu byl také udělen spolu s rytířským titulem a odlišným erbem listinou ze dne 15. března 1875:
 
Modro-zlatě polcený štít. Vpravo doleva obrácený zlatý lev s červeným jazykem, vlevo zlatá kotva s příčným břevnem. Na štítě stojí dvě korunovaná turnajské přílby. Na pravé s modro-zlatými přikrývadly stojí černá, doleva hledící orlice s červeným jazykem, na levé se zlato-červenými přikrývadly je červené křídlo se třemi zlatými hvězdami (1,2). Pod štítem je modrá páska se zlatým heslem Probitate et Justitia. 
 
 
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.  
 
MAŠEK, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, díl I. Praha: Argo 2008.
 
http://www.koschin.cz/rodova_tradice.html

NáhledPřílohaVelikost
Košín z Fraydenfeldu (1649)Košín z Fraydenfeldu (1649)160.44 KB
Košín z Fraydenfeldu (1764)Košín z Fraydenfeldu (1764)165.18 KB
 #

Dobrý den,

 

k doplnění informací o rodině odkazuji na své webové stránky: www.koschin.cz, a to sub rodová tradice, ad rodina. Vavřinec Koschin z Freudenfeldu (tehdy opravdu psáno z Fraydenfeldu, ne Košin, ale Koschin v německé transkripci) byl bratrem mého předka Víta Koschina z Freudenfeldu.

 

S pozdravem

 

JUDr. Zdeněk Koschin

 

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře