Klimburg

Listinou danou ve Vídni 21. listopadu 1796 povýšil císař František II. Nikolause Klimische, obchodníka ve Vídni a bývalého radu obchodního a směnečného soudu, do šlechtického stavu, udělil mu titul šlechtic/Edler, predikát von Klimburg a erb:

Čtvrcený štít. 1. a 4. zlato - černě děleno s orlicí střídavých tinktur s červeným jazykem. 2. a 3. v modrém stříbrná kotva převýšená stříbrnou hvězdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé dělené zlato – černě, levé modro – stříbrně, mezi nimi kotva s hvězdou ze štítu.

Eugen Klimisch šlechtic von Klimburg se narodil 7. července 1829 ve Vídni. 1. dubna 1848 nastupuje jako kadet u 10. praporu polních myslivců. 1. června 1848 se stává podporučíkem 2. třídy, 1. října 1848 podporučíkem 1. třídy, 1. dubna 1849 dosahuje hodnosti nadporučíka. 1. srpna 1854 nastupuje jako hejtman 2. třídy u 23. pěšího pluku Airoldi. 30. dubna 1856 se dostává k adjutantskému sboru jako rytmistr 2. třídy, 1. září 1856 je povýšen na rytmistra 1. třídy. Jako hejtman 1. třídy je 1. ledna 1861 převelen k 53. pěšímu pluku Erzherzog Leopold, v jehož řadách 27. dubna 1865 získává hodnost majora. 23. dubna 1869 je se stává velitelem 9. praporu pěších myslivců. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. března 1873 je mu povoleno odložit příjmení a psát se pouze šlechtic von Klimburg. 4. října 1874 je převelen k 27. pěšímu pluku Leopold II. König von Belgien jako jeho rezervní velitel, 1. května povyšuje na plukovníka a 5. října 1876 se stává velitelem tohoto pluku. V červnu 1878 je při ponechání velení pluku pověřen velením 2. horské brigády XVIII. divize, 21. srpna 1878 je na velitelském místě definitivně potvrzen. 19. října 1878 je jmenován velitelem okupační brigády v severní Dalmácii, 18. listopadu 1878 je ve stejné hodnosti potvrzen jako velitel okupační brigády v jižní Dalmácii. Prvního boje s nepřítelem se účastnil při italském tažení roku 1848, kdy byl 6. května 1848 raněn v bitvě u St. Lucie. Roku 1849 byl při tažení proti Piemontu, válku s Itálií roku 1859 zažil jako adjutant 1. armádního sboru a po jejím konci byl přidělen jako adjutant šéfa vrchního armádního velení arcivévody Viléma. Účastnil se též války s Pruskem roku 1866, po jejímž konci byl jmenován křídelním adjutantem ministra války, a operací v Dalmácii v letech 1869 a 1870. Za zásluhy o okupaci Bosny a Hercegoviny jej císař František Josef I. vyznamenal Řádem Železné koruny II. třídy s válečnou dekorací uděleným nejvyšším rozhodnutím ze dne 12. prosince 1878. Na základě tohoto řádu byl listinou danou ve Vídni 8. srpna 1879 povýšen do stavu svobodných pánů, byl mu udělen predikát svobodný pán/Freiherr von a polepšen erb:

Čtvrcený štít se srdečním štítkem. Ten je červený s obrněnou paží držící v nahé pěsti meč se zlatým jilcem a záštitou. Hlavní štít zůstal nezměněn. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s přikrývadly a klenotem z původního znaku. Štítonoši jsou dva zlatí lvi s červeným jazykem na bronzové arabesce.

Dne 1. listopadu 1879 byl povýšen na generálmajora, 1. srpna 1884 odchází na odpočinek. Umírá 18. března 1886.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com