Nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. června 1917 císař Karel I. za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji proti Rusku v letech 1914-1917 povýšil do uherského šlechtického stavu Emila Kiszlinga narozeného roku 1857 ve Fogarasi (dnes Făgăraș, Rumunsko), plukovníka na penzi, a udělil mu predikát kővári (de/von Kővár). Listinou danou ve Vídni 11. ledna 1918 mu udělil erb:
Pod stříbrnou hlavou s červenou růží je v modrém štítě stříbrná kvádrovaná zeď s cimbuřím o devíti stínkách, která je prolomená devíti střílnami a dvěma bránami, a zpoza níž vynikají dvě stříbrné kvádrové věže, každá o třech stínkách a třech oknech (1,2). Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě šavli se zlatým jilcem a záštitou.
Királyi Könyvek, 73. kötet, 370 oldal.
Magyar Országos Levéltár.
Michal FIALA
