3. listopadu 1571 udělil císař Maxmilián II. bratřím Michaelu, Hansi, Valentinovi a Wenzelovi bratřím Kirchmairům erb:
Dělený štít. Nahoře v modrém je zlatá hvězda, dole ve zlatě stojí na přirozeném trojvrší žluva. Na štítě spočívá kolčí přílba s modro – zlatými přikrývadly a s točenicí týchž tinktur. Klenotem jsou dva rohy, pravý dělený zlato – modře, levý opačně, mezi nimi žluva ze štítu.
Listinou danou v Praze 8. listopadu 1578 udělil Rudolf II. Valentinu Kirchmayerovi predikát z Rejchvic a polepšil mu erb:
Ve štítě zlaté břevno, nad ním v modrém zlatá hvězda, pod ním tři zlaté kůly. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dva rohy, pravý dělený zlato – modře, levý červeno – zlatě.
Podruhé polepšil znak císař Matyáš Janu Kirchmayerovi z Rejchvic 27. dubna 1618.
Polepšení spočívalo v záměně kolčí přílby turnajskou a v přidání hvězdy mezi rohy v klenotu.
Fiala, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 19, 22, 25.
Michal FIALA
