Archivováno NK ČR

Ištvanović de Ivanska

Listinou danou v Bad Ischlu 27. srpna 1910 pobvýšil císař František Josef I. Miklóse Ištvanoviće, plukovníka a velitele 25. záhřebského pěšího  pluku, spolu se synem Sándorem Ivánem Miklósem a dcerou Ilonou Márií Ludovikou vzešlými z manželství s Ludovikou Katalin Karolinou Ivkanec, za více jak třicetiletou službu v armádě s účastí v boji při okupaci Bosny a Hercegoviny roku 1878 v bitvách u Senkoviće a Bandinu, do uherského šlechtického stavu, uděluje jim predikát ivanskai (de/von Ivanska) a erb:

Štít je rozdělen zlatým šikmým břevnem. Vpravo je v červeném obrněná paže svírající v obrněné pěsti šavli se zlatým jilcem a záštitou provázená v horních rozích vpravo zlatou hvězdou a vlevo stříbrnou lilií. Dole v modrém se táhne pusté skalnaté pásmo, dole se zelenající, na jehož nejvyšším vrcholu stojí bosňácká strážnice, vše převýšeno stříbrným, doleva obráceným půlměsícem, mezi jehož rohy je stříbrná pětihrotá hvězda. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými a modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě šavli se zlatým jilcem a záštitou.

Királyi Könyvek, 72. kötet, 360-362 oldal.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Ištvanović von Ivanska 1910Ištvanović von Ivanska 1910165.36 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře