Archivováno NK ČR

Goldschmidt-Rothschild

Rod svobodných pánů Rothschildů (viz Rothschild) se pěti syny Mayera Amschela Rothschilda (1743-1812) v první polovině 19. století rozdělil do několika linií. Amschel Mayer (1773-1855) řídil firmu ve Frankfurtu, Salomon Mayer (1774-1855) byl zakladatelem vídeňské linie, Nathan Mayer (1777-1836) vedl podnik v Londýně, Jakob Mayer (1792-1868) se stal zakladatelem pařížského závodu a Karl Mayer (1788-1855), byl šéfem bankovního domu v Neapoli a později hlavou frankfurtského podniku.
 
Baron Karl Mayer založil frankfurtskou linii, která vymřela jeho synem Wilhelmem Karlem (1828-1901) a podnik byl likvidován. Na rodinou tradici ovšem navázal manžel Wilhelmovy dcery Minny Caroline (1857-1903), bankéř Maximilian Benedikt Heyum Goldschmidt (1843-1940), původem z frankfurtské židovské rodiny.
 
Praotcem tohoto rodu byl Salomon Benedict Goldschmidt (1738-1812), syn Benedicta Isaaca Goldschmidta, který se před rokem 1767 oženil s Reichle Casselovou (1746-1810). Jejich osm dětí mělo početné potomstvo. Vnuk Salomona Benedicta, Benedict Hayum Salomon (1798-1873), se stal bankéřem. V manželství s Jeanette Kannovou (1802-1848) měl šest dětí. Nejstarší Salomon Hayum Goldschmidt (1821-1888) se proslul jako prezident „Alliance Israélite Universelle“, židovské mezinárodní organizace založené roku 1860 v Paříži. Cílem společnosti bylo dosažení ideálů sebeobrany a soběstačnosti židů celého světa prostřednictvím vzdělání a profesního rozvoje. Jeho nejmladším synem byl pak byl Maximilian Benedikt Heyum (1843-1940), bankéř ve Frankfurtu.
 
6. září 1903 jej Vilém II. povýšil do pruského šlechtického stavu a povolil mu, aby se psal von Goldschmidt-Rothschild a byl mu udělen erb kombinujíci rothschildovský znak s narážkou na jméno Goldschmidtů:
 
Zlato-červeně polcený štít. V pravém poli vyrůstá ze spodního okraje paže v červeném rukávu držící kladivo. V levém poli je stříbrný kulatý štít. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí ruka s kladivem ze štítu mezi dvěma pery – zlatým a červeným.
 
O čtyři roky později, 22. dubna 1907, jej pak Vilém povýšil do stavu svobodných pánů a jeho erb byl polepšen baronskou korunou. Oproti zvyklostem, které vládly v Rakousko-Uhersku, byl ale titul dědičný jen pro prvorozeného syna a vázaný na držbu fideikomisního panství Wroniawy v Poznaňsku. I tak ale šlo o mimořádné vyznamenání. Císař Vilém byl znám svým antisemitským vystupováním a Maximilian Benedikt Heyum von Goldschmidt-Rothschild se stal prvním pruským baronem židovského vyznání.
 
Goldschmidt-Rothschildové se díky svému postavení záhy spříznili s řadou velice vlivných rodin. Většina z dětí prvního barona našla své partnery nejen mezi židovskou elitou či dokonce šlechtou. První manželkou Alberta Maxe byla baronesa Alexandrine de Rothschild (1884-1965), druhou ženou mladšího Rudolfa Maximiliana Benedikta (1881-1962) byla Maria Anna von Friedländer-Fuld (1892-1973), dcera Lilly Jeanette (1883-1925) se roku.1906 provdala za barona Philippa Schey von Koromla (1881-1929), další, Lucy Georgine Leontine (1891-1977), byla provdána za Edgara Spiegla šlechtice von Thurnsee (1876-1931). Zároveň ale byly navázány i první kontakty se starou aristokracií, které v dalších generacích pokračovaly. Nejmladší syn Maximilian Benedikt Heyum, Erich Max Benedikt (1894-1987), se tak roku 1925 oženil s Veronikou hraběnkou Henckelovou von Donnersmarck (1902-1964) původem z mimořádně vlivné a bohaté slezské šlechtické rodiny.
 
V současnosti žijí potomci mladších synů Maxmiliana Benedikta, Rudolfa Maximiliana Benedikta (1881-1962) a Ericha Maxe Benedikta (1894-1987).
 
 
Goldschmidt-Rothschild, Frédéric de – Edward, Ronald, Descendants of Salomon Benedict Goldschmidt and Reichle Cassel, [online]. c 2009, poslední revize 4. 9. 2009 [cit. 21. 9. 2009]. Dostupné z: <http://www.angelfire.com/in/heinbruins/Goldschmidt.html>.
Županič, Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006, s. 287.
 
 

NáhledPřílohaVelikost
von Goldschmidt-Rothschildvon Goldschmidt-Rothschild164.75 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře