Archivováno NK ČR

Götz

Moritz Götz se narodil 29. května 1865 v Marburgu ve Štýrsku (dnes Maribor, Slovinsko). Do armády vstupuje 1. října 1883 jako jednoroční dobrovolník k dragounskému pluku č. 5, 29. března 1884 se stává titulárním desátníkem. 1. května 1887 rezervním poručíkem, poručíkem se stává 1. prosince 1888. 1. května 1892 je povýšen na nadporučíka a přeložen k hulánskému pluku č. 7. K 1. září 1894 přechází k zeměbraně, a to k hulánskému pluku č. 5, v jehož řadách dosahuje 11. listopadu 1898 hodnosti rytmistra 2. třídy a 1. května 1901 rytmistra 1. třídy. 16. března 1906 je přidělen zeměbraneckému důstojnickému kavaleristickému kursu ve Welsu, 16. listopadu 1907 se stává ordonančním důstojníkem při c. k. velitelství zeměbrany ve Vídni, Od 1. října 1910 se vrací ke kavaleristickému kursu do Welsu jako jeho velitel, přičemž k 1. listopadu 1910 je povýšen na majora. Od 15. května 1912 slouží u zeměbraneckého hulánského pluku č. 6, 1. května 1913 je převelen k 13. hulánskému pluku, v jehož řadách je 1. května 1914 povýšen na podplukovníka. 1. listopadu 1915 se stává plukovníkem. Po vypuknutí Velké války byl jmenován velitelem divizní kavalerie 2. pěší divize, s níž podstoupil všechny boje až do 21. září 1914. Toho dne byl jmenován prozatímním velitelem zeměbraneckého hulánského pluku č. 3 a přidělen k 24. pěší divizi, s níž prodělal všechny boje. Za více jak třicetiletou službu s účastí v boji s nepřítelem jej císař Karel I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 5. dubna 1917 do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 16. května 1917 císař Moritzi von Götz udělil erb:

V zeleném štítě je stříbrné kosmé břevno, po němž v horní polovině kráčí stříbrný kůň, dole se táhne holé, na úpatí zalesněné skalnaté pohoří, převýšené stříbrnou hvězdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba se zeleno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí hnědý medvěd, jehož hruď probodává kopí.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Gotz, von 1917Gotz, von 1917171.29 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře