Archivováno NK ČR

Gednorožec

Johann Gednorožec se narodil 23. ledna 1866 v Praze Janu Jednorožcovi a Anně rozené Hlavaté. Do armády narukoval 4. února 1883 k pěšímu pluku č. 81 v nejnižší hodnosti. 18. srpna 1885 se stává titulárním četařem. Jako kadet-titulární šikovatel odchází 18. srpna 1886 k pěšímu pluku č. 88, kadetem-desátníkem titulárním šikovatelem je od 16. září 1886 a od 1. prosince 1866 je kadetem-zástupcem důstojníka. V této hodnosti přechází 16. září k zeměbraneckému praporu č. 46, na poručíka je povýšen 1. května 1889 spolu s převelením k zeměbraneckému pěšímu praporu č. 53, 1. května 1891 přechází k zeměbraneckému praporu č. 46, resp. k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 8, kde 1. května 1893 získává hodnost nadporučíka. U zeměbraneckého pěšího pluku č. 20 je 1. listopadu 1900 povýšen na hejtmana 2. třídy a 1. května 1903 na hejtmana 1. třídy. 1. května 1908 se dostává k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 9, 1. listopadu 1912 je jako major převelen k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 12, 1. května 1914 je převelen k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 10. 10. září 1914 je pověřen velením domobraneckého pochodového praporu č. 21, s nímž se v listopadu a prosinci téhož roku účastní bojů u Krakova. Od 16. února 1915 do 6. května 1915 se podílí na pozičních bojích na Dunajci, přičemž je 1. května 1915 povýšen na podplukovníka. Poté odchází se svou jednotkou k Tarnówu, kde se ve svazku 4. armády účastní 7. května 1915 bitvy u Zaczarnie. Od 8. května 1915 do 10. ledna 1916 je velitelem domobraneckého pochodového praporu č. 21 určeného k obsazení Tarnówa, potom je pověřen velením předmostí u Jarosławi. Od 10. ledna do 26. července 1916 slouží se svým praporem ve svazku 10. armády na korutanské frontě jako velitel odřadu. Z fronty je stažen kvůli úporným bolestem žaludku a 27. září 1916 podstupuje operaci gastrointestinárního tumoru. Na frontu se vrací 17. ledna 1917 jako velitel 15. střeleckého pluku. 10. května 1917 požádal o povýšení do šlechtického stavu za více jak 34 let v činné službě v armádě s účastí v boji s nepřítelem spolu s udělením titulu Edler von, ale než byla jeho žádost vyřízena, ve Vídni v posádkovém špitálu č. 1. 24. července 1917 umírá.

10. května 1896 se oženil s Marií Karolinou Lypertovou narozenou 10. srpna 1875 v Benešově Prokopu Lypertovi a Karle rozené Urbanidesové. 14. prosince 1900 se jim narodil syn Johann Julius. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 31. března 1918 povýšil císař Karel I. jeho vdovu a syna do šlechtického stavu. Listinou danou ve vídni 7. května 1918 udělil Marii von Gednorožec a Johannu von Gednorožec titul Edle (Edler) a erb:

Vlnitě dělený štít. Nahoře je ve stříbře rostoucí červený jednorožec se zlatou zbrojí, dole v červeném zlaté trojvrší. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí jednorožec ze štítu.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Gednorožec von 1918Gednorožec von 1918170.47 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře