Archivováno NK ČR

Eisenbach

Albert Eisenbach se narodil 2. března 1864 v Schönsteinu ve Štýrsku, ale domovsky příslušný byl do Friedau. 2. března 1881 narukoval k pionýrskému pluku jako podpionýr, 18. srpna 1882 se stává titulárním četařem, 18. února 1883 titulárním šikovatelem, 18. srpna 1883 kadetem podpionýrem titulárním šikovatelem, 6. října 1883 kadetem desátníkem titulárním šikovatelem a 1. června 1884 kadetem zástupcem důstojníka. Hodnosti poručíka dosahuje 1. listopadu 1885 a nadporučíka 1. května 1889. 1. května 1893 je umístěn k pionýrskému praporu č. 5, 1. června 1893 k pěšímu praporu č. 6, v jehož řadách je 1. května 1896 povýšen na hejtmana. 16. ledna 1897 je přeřazen ke generálnímu pionýrskému inspektorovi, 1. listopadu k pionýrskému praporü č. 3. 1. října 1908 je pověřen velením pionýrského praporu č. 7, řádným velitelem se stává spolu s povýšením na majora 1. května 1909. 27. září 1912 je jako velitel přeřazen k pionýrskému praporu č. 4, 1. listopadu 1912 je povýšen na podplukovníka a 1. března 1915 na plukovníka. 4. srpna 1914 je začleněn k 6. operačnímu armádnímu velitelství, pak k 15. sborovému velitelství a od 12. srpna k velitelství 48. pěší divize. 8. – 9. září je pověřen velením prací pro překročení Driny u Suljin hanu, kde byly jím vedené jednotky vystavené dělostřelecké palbě nepřítele. Poté se dostává k 15. sborovému velitelství jako skupinový velitel pionýrských a sapérských kumpanií. 21. listopadu 1914 je jmenován vrchním velitelem parolodní dopravy po Sávě, 14. prosince se stává referentem pro záležitosti paroplavby při tomto velitelství, od 23. prosince 1914 do 3. ledna 1915 je přidělen k 16. sborovému velitelství, aby řídil stavbu mostů přes Sávu. Dále je pověřen přípravou přechodu přes Dunaj u Smedereva a školením záložního mužstva. 25. května 1915 je jmenován vedoucím technické přípravy přechodu, který uskutečnil se 3. a 5. pionýrským praporem. 15. července je přidělen jako referent k velitelství 48. pěší divize. 1. srpna 1916 byl jmenován pionýrským referentem při 1. armádním velitelství. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem jej císař Karel I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 22. května 1917 do šlechtického stavu. Listinou ze dne 13. července 1917 císař Albertovi von Eisenbach udělil titul Edler a erb:

Ve štítě je stříbrné zúžené břevno. Nahoře je šikmo položený meč se zlatým jilcem a záštitou provázený dvěma stříbrnými hvězdami. Dole v modrém protéká travnatou rovinou stříbrná řeka, přes níž vede dřevěný most na pěti pontonech, za řekou se zdvíhá skalnaté horské pásmo. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba se zeleno – stříbrnými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě meč se zlatým jilcem a záštitou a v levé tlapě černou kotvu.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Eisenbach, von 1917Eisenbach, von 1917168.14 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře