Chlumecký

Cásař František I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 29. září 1827 Antona Chlumezkého, guberniálního radu v Terstu, za zásluhy, které si získal ve válečných letech 1809-1812 a 1814 v policejních službách v Terstu, jako krajský komisař v Haliči a následně jako úředník vojenského komisariátu v Itálii, do šlechtického stavu. Listinou ze dne 8. ledna 1828 mu udělil titul šlechtic/Edler, predikát von a erb:

Dělený štít. Nahoře polceno. Vpravo je ve zlatě černý kohout s dračím ocasem a s červeným jazykem, hřebínkem a lalokem. Vlevo v modrém je stříbrná holubice. Dole ve stříbře na zeleném pahorku vylétá z planoucího popela fénix. Na štítě spočívá doprava natočená korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou tři pštrosí pera, zlaté, černé a stříbrné.

Nejvyšším rozhodnutím ze dne 18. listopadu 1843 byl týž Anton šlechtic Chlumezky, tentokrát jako dvorní rada při moravsko-slezském zemském guberniu, povýšen do rytířského stavu. Listinou ze dne 26. prosince 1844 mu byl udělen predikát Ritter von a polepšen erb:

Čtvrcený štít. 1. ve zlatě stojí na dělící linii doleva obrácený černý kohout s dračím ocasem a s červeným jazykem, hřebínkem a lalokem. 2. v modrém stříbrná holubice. 3. ve stříbře vylétá z plamenů na zeleném pahorku zlatě korunovaný fénix přirozených barev. 4. v červeném zlatý lev s červeným jazykem držící v levé přední tlapě přirozenou kotvu ovinutou provazem a opírající se o spodní okraj pole, na jejímž levém háku stojí pravou zadní nohou a levou se dotýká spodního okraje štítu. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. pahorek s fénixem ze štítu hledícím ven, přikrývadla černo – zlatá, černo – stříbrná; II. dvě rozevřená křídla, pravé dělené stříbrno – modře, levé červeno – zlatě, mezi nimi tři pera, stříbrné, černé a zlaté, přikrývadla modro – stříbrná, červeno – zlatá. Pod štítěm se vine modrá páska se stříbrnou devizou SUSTINE ET ABSTINE.

Nejstarší z jeho tří synů, Peter (1825-1863) vystudoval práva a stal se stáním úředníkem. Jeko člen moravského zemského výboru převzal péči o zdejší zemský archiv a pokračoval ve vydávání díla "Codex Moraviae diplomaticus". Jeho syn Hugo (1851-1920) byl také státním úředníkem a okresním hejtmanem v Jihlavě, dcera Marieta (1856-1911) se roku 1875 provdala za Viktora rytíře Bauera (1847-1911). Na jejich prostředního syna dr. Moritze (1882-1945) pak byl roku 1907 přenesen erb a predikát Chlumeckých s tím, aby se psal rytíř Chlumecký-Bauer.

Prostřední Antonův syn Johann (1834-1924) byl také státním úředníkem, opakovaně poslancem moravského zemského sněmu a v letech 1871-1875 ministrem zemědělství. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 4. října 1872 získal Řádu železné koruny I. třídy a nejvyšším rozhodnutím ze dne 12. srpna 1879 pak velkokříž Leopoldova řádu. Na základě statut obou řádů jej František Josef I. listinou danou ve Vídni 2. června 1889 povýšil do stavu svobodných pánů, udělil mu predikát svobodný pán Chlumecký/Freiherr von Chlumecky a polepšil mu erb:

Čtvrcený štít. 1. ve zlatě dovnitř obrácený černý bazilišek s červeným hřebínkem, jazykem a lalokem a s vzhůru zatočeným zahroceným ocasem. 2. v modrém stříbrná holubice. 3. ve stříbře vylétá z plamenů na zeleném pahorku zlatě korunovaný fénix přirozených barev. 4. v červeném je zlatý lev s červeným jazykem držící před sebou v levé přední tlapě černou kotvu ovinutou zlatým lanem. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. opakují se figury z 3. pole štítu, přikrývadla černo – zlatá, černo – stříbrná; II. dvě rozevřená křídla, pravé dělené stříbrno – modře, levé červeno – zlatě, mezi nimi tři pera, stříbrné, černé a zlaté, přikrývadla modro – stříbrná, červeno – zlatá. Štítonoši jsou dva zlatí lvi s červeným jazykem na bronzové arabesce, z níž splývá modrá páska se stříbrřnou devizou SUSTINE ET ABSTINE.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com