Archivováno NK ČR

Calm

Oskar Calm (1863-1949) se narodil 1. listopadu 1863 ve Vídni, kam byl také domovsky příslušný. Rod Calmů pocházel z anhaltského města Bernburg, odkud v polovině 19. století odešli dva jeho členové do Rakouska. Starší větev založil Süskind Carl (1819-1889), který se usadil v Praze. Poslední člen této větve, Erich (1898-1972), před nacisty emigroval do USA a zemřel v prosinci 1972 ve Fort Myers Beech na Floridě. Mladší linii založil Louis Calm (1832-1910), jenž byl snad Süskindovým bratrancem. V říjnu 1862 se v Brně oženil s Therese (1838-1916), dcerou zdejšího velmi bohatého a vlivného továrníka Israela Poppera (1800-1860) a Marie Fleschové (1805-1869), která pocházela z velmi vlivné a zámožné rodiny textilních továrníků. Oskar byl jejich starším synem. 

Získal velmi dobré vzdělání. Kultivované rodinné prostředí kladlo důraz na výuku jazyků a mladík ovládl velmi dobře francouzštinu a slušně mluvil a psal anglicky. Později se obstojně naučil i maďarsky a zvládl základy polštiny. V rodné Vídni vystudoval gymnázium, ovšem po maturitě se v rozporu s rodinnou tradicí se rozhodl pro vojenskou kariéru. Do armády byl odveden 1. října 1882 k husarskému pluku č. 8 v nejnižší hodnosti. 16. února 1883 se stal hodnost titulárním desátníkem. Pozice židovských důstojníků v armádě nebyla v této době snadná a možná právě proto již roku 1883 z židovské obce vystoupil a přijal římsko-katolický křest. Oskarovo rozhodnutí stát se vojákem a zřejmě ani konverze nebyly zřejmě v rodině přijato s velkým nadšením. Přestože v témže roce složil s dobrým prospěchem zkoušky na záložního důstojníka, v září 1883 odešel jako titulární četař do zálohy a zpět k vojsku se vrátil (jako poručík 7. husarského pluku) až v březnu 1884.

K 1. květnu 1886 byl přeložen k husarskému pluku č. 2. Nadporučíkem se stal 1. listopadu 1889 a následně přeložen k husarskému pluku č. 16 a 1. listopadu 1894 k husarskému pluku č. 4. K 1. květnu 1897 byl povýšen do hodnosti rytmistra. 1. listopadu 1899 byl přeložen k husarskému pluku č. 12, 1. června 1909 k husarskému pluku č. 2, v jehož řadách se 1. května 1910 stal majorem, 1. listopadu 1913 podplukovníkem a 1. září 1915 plukovníkem.

1. března 1916 nastupuje dovolenou s prozatímním výslužným. Aktivován byl 17. června 1916 a následně přidělen k husarskému pluku č. 14, kde byl 3. října 1916 jmenován velitelem. Po vypuknutí první světové války se účastnil bojů v Haliči, jmenovitě střetnutí u Monastrezysky, bitva u Lvova a boje v Užském průsmyku. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 19. června 1917 jej císař Karel I. za více jak 30 let služby v armádě s účastí v boji povýšil do šlechtického stavu. Listinou ze dne 31. srpna 1917 udělil Oskarovi von Calm erb:

Ve zlatém štítě je červená, mírně šikmo stoupající kvádrová zeď o pěti stínkách se zlatými zavřenými vraty s černým kováním, zpoza níž vyrůstá červený kůň s krátkou zapletenou hřívou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená zlatá křídla, přední s červenou růží, mezi nimi rostoucí kůň ze štítu.

Rod po meči vymřel jeho synem Haraldem (1901-1981), prokuristou a majitelem zděděného vídeňského obchodu s hračkami Josef Mühlhauser´s Nachfolger

Michal FIALA - Jan ŽUPANIČ 

------

ŽUPANIČ, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012

NáhledPřílohaVelikost
Calm, von 1917Calm, von 1917192.23 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře