Archivováno NK ČR

Barwik von Dub

Arnold Barwik se narodil 29. června 1865 v Niederseibersdorfu ve Slezsku (dnes Zebrzydowice Dolne v Polsku), ale domovsky příslušný byl do Slezských Petrovic. Do armády narukoval jako poručík 18. srpna 1885 k pěšímu pluku č. 65. Na nadporučíka je povýšen 1. května 1889, 16. února 1891 je přidělen ke generálnímu štábu jako štábní důstojník 38 pěší brigády. Od 16. září 1891 je učitelem taktiky na pěší kadetní škole v Nagyszeben (dnes Sibiu, Rumunsko), jako učitel působí i po svém opětovném převelení ke generálnímu štábu 1. května 1894, kdy je povýšen na hejtmana, a od 1. září 1895 pokračuje na pěší kadetní škole v Praze. 1. září 1897 je generálním štábem přidělen k velitelství 8. sboru. 1. listopadu 1899 je přeložen jako velitel roty k 15 pěšímu pluku, v jehož řadách v letech 1902-1905 zároveň působí jako hlavní učitel Válečné důstojnické školy v Lembergu. 1. května 1907 je povýšen na majora a přeložen k pěšímu pluku č. 11, 15. června 1909 se stává velitelem 25. praporu polních myslivců, 1. května 1911 je povýšen na podplukovníka a 1. května 1914 na plukovníka. Na tomto postu ho zastihla Velká válka. Účastní se bojů u Zamośće 27. srpna 1914 a Komarówa od 29. do 31. srpna. Zde 30. srpna svedl tuhý boj o výšinu Dub, kterou se mu podařilo dobýt zpět z rukou nepřítele. Od 8. do 12. září bojuje u Lembergu, 1. října 1914 je pověřen velením 4. bosensko-hercegovinského pěšího pluku, s nímž se 26. a 27. října podílí na bojích u Solce na Visle, 31. října – 2. listopadu u Opatówa a 17. – 24. listopadu u Przeginie, kde utrpěl průstřel pravé holeně. 9. ledna 1915 se stává řádným velitelem 4. pěšího pluku, s nímž se po svém uzdravení 4. března 1915  účastní dalších bojů: do 5. dubna obrana údolí Laborczy, 2. – 4. května Małastów,  7. května Wola Niżna, 9. – 11. května Orzechowa, 23. května – 6. června Husarsko a Balice, 14. – 16. června Rzuchów, 1. – 7. července Kraśnik. V období 14. července – 30. září 1915 je pověřen velením 89. zeměbranecké pěší brigády ve svazku se 45. zeměbraneckou pěší brigádou, s níž se podílí na ofenzivě přes Lublin na Brześć Litewski s boji u Piotrkówa 16. – 30. července, Lublina 31. července – 2. srpna, Lubartówa 5. – 7. srpna a Gorky Lubartowské 8. – 10. srpna. Od konce září až do konce března je ze zdravotních důvodů uznán neschopným polní služby. Do té se vrací 1. dubna 1916, kdy je pověřen velením 57 pěší brigády. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 31. července 1916 jej císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu. Diplomem ze dne 6. února 1917 mu císař Karel I. udělil titul Edler, predikát von Dub a erb:

V červeném štítě je zlaté kosmé břevno s červenou růží se zeleným kalichem provázené nahoře zlatou lilií a dole zlatou hvězdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená červená křídla, pravé se zlatou hvězdou, levé se zlatou lilií, mezi nimi hvězda ze štítu.

Arnold Barwik se 29. dubna 1896 oženil s Margarethou Dite, s níž měl dceru Margarethu (*27. ledna 1897) a syna Edmunda (*10. května 1904).

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Barwik von Dub 1917Barwik von Dub 1917191.36 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře