Archivováno NK ČR

Balthasar

Stefan Balthasar se narodil 8. srpna 1856 v Szegszárdu v Uhrách v rodině Adolfa Balthasara (*Opočno, 26. listopadu 1823, +Peruc 26. srpna 1882), pozdějšího c. k. zemského rady, po němž získal domovskou příslušnost do Prahy, a Anny Richterové (*Loket, 25. července 1825, + 8. ledna 1886). Do armády narukoval 1. října 1878 k ženijnímu pluku č. 1 v nejnižší hodnosti, 1. dubna 1879 získává hodnost titulárního desátníka. 30. září 1879 je poslán do rezervy. Reaktivován je jako titulární poručík od 18. do 30. května 1880. Trvalou službu v armádě nastupuje jako poručík u 1. ženijního pluku 20. října 1881, 1. listopadu 1885 je povýšen na nadporučíka a 1. listopadu 1892 na hejtmana. 1. září 1894 je přidělen k vojenskému technickému výboru, odkud k 1. listopadu 1898 přechází k pionýrskému (ženijnímu) praporu č. 8. 1. května 1905 je povýšen na majora a pověřen velením pionýrského praporu č. 2. 1. května 1909 se stává podplukovníkem a 1. května 1912 získává hodnost plukovníka. 17. září 1914 je jmenován inspektorem v Innsbrucku, 1. září 1915 působí jako referent lanových drah německého alpského sboru, později se stává velitelem vedení výstavby lanových drah v Brixenu a následně velitelem hraničního úseku 10C v Tyrolích a velitelem opevňovacích prací na Brenneru. 5. května 1916 získává titul a charakter generálmajora, k 31. březnu 1917 je poslán na odpočinek, ale následujícího dne je mobilizován a přidělen ke stížnostní komisi. Jakožto úsekový velitel byl často vystaven palbě nepřítele. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 25. srpna 1917 jej za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem císař Karel I. povýšil do šlechtického stavu. Listinou z 19. října 1917 udělil Stefanovi von Balthasar erb:

Polcený štít. Vpravo v červeném jsou tři zlaté koruny (2,1), spodní z nich prochází svisle postavený meč se zlatým jilcem a záštitou. Vlevo je ve stříbře červená růže se zlatým semeníkem a zeleným kalichem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí mladík v červeno – stříbrně polceném oděvu s manžetami, opaskem a límcem střídavých tinktur, s červeno – stříbrnou točenicí s vlajícími feflíky na hlavě, držící v pravé ruce meč se zlatým jilcem a záštitou, jenž má na čepeli navlečenou zlatou korunu a v levé ruce zelený stonek s růží ze štítu.

7. července 1888 se Stefan Balthasar v Olomouci oženil s Růženou Hrdličkovou (*Ústí nad Orlicí 4. července 1864). 26. září se jim v Olomouci narodil syn Stefan. 5. listopadu 1918 je Stefan von Balthasar spolu s manželkou domovsky přijat do Lubna, umírá 14. března 1928 v Innsbrucku.

 

Michaů FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Balthasar von 1917Balthasar von 19171.03 MB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře