Stransky (1889)

Emanuel Stransky (1838-1910) se narodil 13. března 1838 v Borové u Chotěboře. Do rakouského vojska byl odveden ze třetího ročníku inženýrské školy na pražské polytechnice 9. dubna 1859 k pěšímu opluku č. 21. 1. února 1860 byl přeložen k pěšímu pluku č. 75, 23. dubna 1862 je kadetem-šikovatelem, 25. srpna téhož roku je povýšen na poručíka 2. třídy. Poručíkem 1. třídy se stává 30. dubna 1866, 9. července 1866 je povýšen na nadporučíka. 1. října 1869 je přeložen k pěšímu pluku č. 14. 1. listopadu 1872 je jmenován podintendantem II. třídy a přeložen k vojenské intendantuře v Záhřebu. 1. ledna 1874 je přidělen k technicko-administrativnímu vojenskému výboru, kde působí jako asistent v intendančním kurzu a absolvuje Chemicko-technologickou vysokou školu ve Vídni, v lednu 1877 je jmenován proviziorním, v říjnu 1877 definitivním profesorem intendančníhio kurzu. 15. října 1878 je povýšen na vojenského podintendanta I. třídy a 13. září 1879 je přidělen do císařovy vojenské kanceláře, 20. prosince 1881 je jmenován dvorním sekretářem a 26. dubna 1887 sekčním radou.

Přestože se Stransky v letech 1859 a 1866 zúčastnil tažení v Itálii a bojoval v bitvě u Custozzy, působil téměř deset let jako vojenský úředník a nesplňoval proto podmínky pro získání šlechtického titulu po třicetileté službě. Požádal proto o nobilitaci cestou nejvyšší milosti. Na základě doporučení vojenských i civilních úřadů panovník jeho žádost ze zvláštní milosti nejvyšším rozhodnutím ze dne 16. června 1889 schválil a povýšil jej do šlechtického stavu. Diplomem z 21. července 1889 pak Stransky získal i čestný titul šlechtic (Edler von) a erb:

Dělený štít. Nahoře je v červeném poli rostoucí stříbrný dvojocasý lev s červeným jazykem, dole ve stříbře červené kosmé břevno s mečem se zlatým jilcem a záštitou provázené nahoře červenou hvězdou, dole červenou lilií. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí lev ze štítu.

Dne 14. září 1874 se Emanuel Stransky oženil s Marií Zellhoferovou (1847-1894), s kterou měl syna Rudolfa Johanna Leopolda Mariu (*24. června 1877) a dceru Marii (*17. července 1879). Za svou dlouholetou službu byl také vyznamenán též rytířským křížem Leopoldova řádu a Řádu Františka Josefa. Zemřel ve Vídni 24. října 1910. Jeho syn Rudolf byl tehdy nadporučíkem pěšího pluku č. 28, dcera Marie se provdala za stavitele Josefa Buchroithnera, se kterým měla dvě dcery.

Michal FIALA - Jan ŽUPANIČ

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com